Vážený pane J.,

nemám kam jinam otevřeně napsat to, co si o tom všem, nazvěme to například extempóre, myslím.
Nějakou dobu už umím bruslit a čas od času mě osud zaval i na kláštereckou ledovou plochu. Upřímnost nadevše, tudíž jako soupeře, povětšinou připravovaného právě Vámi ať už dříve v J nebo později v A jsem Vás nenáviděl. Fanoušky jakbysmet. Bodová dělba cca 1 ku 1, ale muselo se tam dát něco navíc, ne to jen odchodit. To stačí, nechť si obrázek o mojí osobě a vstahu k HCK udělá "odborná" i normální veřejonost sama. Ale zpět k meritu věci bez dalších výhybek. Vy jste během těch pár minut mluvil neslušně a sprostě a blábláblá. Proč to říkám? Není to dlouho, co jsem byl v J. A byl jsem přesně taková sračka bez morálky a disciplíny, o kterej mluvíte. Imrvére nandán na baru - v pátek po utkání ( v so byl trénink - no co když vynecham) v so (v ne zápas - no co tak se to neposere když nezahraju). Po zranění jsem na to chvíli nemohl (no co naskočim a budu zase král). Ale nešlo to. Tu v momentě, kdy si človek uvědomí zpětně, že ten tlusťoch (přeneseně na naše kouče) měl sakra pravdu, když mi mojí drzou odpověď: "ano, jsem hokejista." vmetl do tváře: "že nejsem ani pára z hovna, který vypadlo z hokejisty." (dámy prominou). Nejen v hokejovém životě, díky věcem běžně řečeným, pro které jste rezignoval a za které jste byl odvolán, jsem přestal být SRÁČ a začal jsem být pokorným člověkem, který je vděčný za rady, údílené lidmi zkušenějšími v tom či onom oboru nebo situaci. Chlapci si to možná uvědomí, čím dříve, tím lépe. Pro mě jste nezklamal ani jako trenér (neboť máteplné právo nesouhlasit s přístupem a výsledky) ani jako pedagog (neboť jste jasně definoval rozdíl mezi svěřencem a trenérem) a v neposlední řadě i jako lingvista - překladatel "AMATÉR" (neboť "i ty nehodný hochu" se řve daleko hůř než "ty sráči" a hoši by jazyku cnostnějšímu patrně ani nerozumněli). #29

Můj vzkaz pro ty co si myslí, že v hokeji pro toto jednání není prostor zní: SKAUT, ŠACHY, RYBAŘENÍ.